MŠE
Bernsteinova legendární scénická Mše, která měla premiéru v roce 1971, už svou polystylovostí nešokuje. Z odstupu lépe chápeme, že jde o vyhrocenou geniální výpověď o dané době, jejích duchovních a sociálních vzpourách, proměnách a napětích i o osobní vyrovnání skladatele s náboženskými tradicemi. Naprosto osobitá a výlučná skladba, něco mezi obřadem, koncertem a divadlem, je přes veškeré vyhrocení smířlivě uzavřena zklidněním, smírem a snad i nadějí. Předtím se pro tradičně orientovaného křesťana ovšem v průnicích profánnosti do liturgického rámce dostává asi až na hranici. Radikální je i v uplatnění různých hudebních stylů. Bravurně a nekompromisně totiž osciluje mezi klasikou, rockem, jazzem a muzikálem, případně je mísí, to vše přesně v intencích dramaturgie díla, výrazu a potřeby co nejúčinnější a nejvýstižnější charakteristiky.
Jestliže zatím byla k dispozici vlastně jen unikátní původní autorova nahrávka, Kent Nagano nyní v prvním "volném" snímku s laťkou hodně vysoko vytvořil zcela referenční souřadnice. Pomohla pochopitelně dokonalejší technika, ale také dirigentův geniální cit pro velké moderní partitury. Nejenže strhujícím způsobem ztvárňuje všechny rytmické davové scény, bluesová vyznání, rockové pochybnosti i avantgardní instrumentální meditace, ale také stmeluje vše do jednoho logického a přesvědčivého celku. A tak je zde stejně dokonalé to, co vychází z moderního symfonismu, i invence, která jako by z oka vypadla West Side Story, i rockový sound. Bernsteinova Mše vzbudila při premiéře při otevření Kennedyho centra velké emoce. Tento snímek z ní snímá možnou nálepku bizarnosti a činí z ní možnou repertoárovou věc - součást toho nejlepšího, co vzniklo ve 20. století.
Historie muzikálu Bernsteinova Mše v ČR
28. 8. 1997 byla prvně v České republice uvedena Mše Leonarda Bernsteina. Představení se konalo na III. nádvoří Pražského hradu, ve stínu chrámu svatého Víta.
K nastudování Bernsteinovy Mše se sešel velký symfonický orchestr, smíšený sbor, dětský pěvecký sbor, dechový orchestr, rocková a jazzová kapela, a třicet sólových zpěváků a tanečníků celkem na tři sta účinkujících. Kromě Státní filharmonie a Českého filharmonického sboru z Brna se na jevišti objevil Dechový orchestr brněnské konzervatoře, jazzová a rocková sekce Kryštofa Marka, chlapecký sbor Pueri gaudentes a pět zahraničních hostů z USA, Nizozemska, Německa, Rakouska a Slovenska. Účinkující do tohoto projektu byli vybráni konkursem.
Bernsteinova Mše zazněla poprvé v roce 1971 při otevření Kennedyho centra ve Washingtonu. Kritika ji tehdy přijala rozporuplně. Dirigent Richter ji pro její optimistické poselství přirovnává k Beethovenově Deváté. „Bernstein zúročil ve skladbě vše, co vytvořil, předběhl v ní dobu," prohlásil hudebník Zdeněk Merta, který má nad pražským uvedením hudební supervizi. „Nikdy jsem neslyšel přesněji vyjádřené 20. století než v této skladbě."
Tento projekt uváděla společnost POLYMIA 28. a 29. 8. 1997 v režii Zdeňka Moši, choreografii Vladimíra Kloubka a Zdeňka Merty a pod taktovkou Caspara Richtera.
OLZA
http://lewronorchestra.cz/olza/index.htm
VICHRY
http://lewronorchestra.cz/o-projektu.php