Jdi na obsah Jdi na menu
 


Brno - Vaňkovka 2007

17. 2. 2008
Ivča, Brno-Galerie Vaňkovka

Hlášení z Vaňkovky: nakonec jsem se včera úspěšně prodrala přes ty šílené davy až přímo pod podium, kde ještě řádili chlapci ze skupiny The Fireballs a evidentně si to užívali! Po chvíli se ke mně prodrala i Olča, svělá dívčina - milá a veselá! Když ty "Ohnivé koule" dovršily svůj program, bylo lehce po osmé, takže už pomalinku měl začínat 4TET! A vtom vylezl na podium pořadatel, který nám oznámil úžasnou zprávu, že na protějším podiu vzdáleném asi tak 100m vystoupí 4TET! Všechny tři, jak jsme tam s Olčou a mou kamarádkou Peťou stály, polilo horko! Před náma stála obrovská masa lidí, která se pomalu ale jistě začala přesouvat k hlavnímu podiu. Čekala nás dobře půlhodinka boje o centimetry (které dohromady tvořily metry, pak desítky a stovku metrů!) k onomu vysněnému cíli! Zdálo se to nemožné, a když se dav asi na půli cesty přestal hýbat, i my jsme začaly pochybovat, že se k tomu cíli dostaneme! Lidičky, věřte nebo ne, my s Peťou nemít Olču, tak tam snad vážně nedorazíme! Tímto se chci a musím hluboce poklonit a poděkovat Olince za to, že byla tak úžasně průbojná a nehodlala svůj - vlastně náš boj vzdát, dokud se nedostaneme až tak blízko, jak jen to bude možné! A skutečně, Olče se podařilo dostat nás od jednoho podia ke druhému skoro v rekordním čase, úplně v pořádku, nikdo nás neušlapal, i když jsme chvilkami stály na jedné noze a každou chvíli jsme cítily něčí ruce na různých částech těla, ale vidina blízkosti "našich mužů" nás dohnala kupředu! Vystoupení bylo poměrně dosti krátké - zvláště pro nás, co jsme zvyklí na aspoň hodinové až dvouhodinové koncerty! Naši mafiánští tučňáci nabalení do svetrů a šál zazpívali asi 5 nebo 6 nám notoricky známých songů, jako Tears In Heaven; Ó, Baby, baby; How Deep Is Your Love; Yvetta; Lady Carneval; už nevím, jestli ještě něco, a přihodili i svůj obvyklý přídavek - Nedělní chvilku poezie. Každopádně po zprávě, kterou mi poslala Kristýnka po zhlédnutí Miss Saigon, že David je trochu nachlazen, jsem se připravovala na to, že se možná místy nebude dařit tak, jak by mělo, ale David je prostě profík a nějaká malinkatá zaváhání poznal jenom skutečný 4TETofil (jako třebá já ;-)) Vážně se držel skvěle a celkový dojem výrazně předčil mé očekávání! Jediné, co nám kazilo zážitek byly ocelové sloupy, které nám bránily ve výhledu na ostatní tři čtvrtiny 4TETu. Ale hlavní bylo, že jsme měli ideální výhled na úplně celého Davida i se všemi jeho grimasami, pohledy, úsměvy a máváním (které žel bohu nepatřilo nám, ale slečně někde vedle nás, kterou znal a které si všiml dřív). No zážitek to byl vážně báječný, zlatý hřeb večera - po tom davovém šílenství, kterým jsme si musely projít. Ale skutečné sladká tečka bylo až setkání s Davidem a vlastně následně i se všemi jeho kolegy přímo na parkovišti u jejich aut ;-) Příjemné přivítání s Davidem následoval kraťoučký rozhovor, při kterém se nám David svěřil, že ho nachlazení opravdu drží už přes týden, a na závěr focení s celým 4TETem a odjezd všech, včetně nás ;-) Pár foteček brzy dodám, hned jak se dostanu domů, abych je stáhla z foťáku...